|
|
Compensation for damage caused by wild animals
Tichý, Ján ; Fabšíková, Tereza (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Náhrada škody spôsobenej voľne žijúcimi živočíchmi Abstrakt Táto diplomová práca sa zaoberá porovnaním inštitútov náhrady škody spôsobenej voľne žijúcimi živočíchmi v rámci právnej úpravy Slovenskej republiky a Českej republiky. Spoločným menovateľom týchto inštitútov je skutočnosť, že objekt, ktorý škodu spôsobil (teda voľne žijúci živočích) nemá z právneho hľadiska žiadneho majiteľa, jedná sa o res nullius. Preto zákonodarcovia v porovnávaných právnych poriadkoch vytvorili tieto inštitúty, aby nedochádzalo k "živelnému" loveniu daných živočíchov. Prácu tvoria štyri hlavné časti, v rámci prvej časti sa venujem teoretickým východiskám, definíciám využívaným v jednotlivých právnych poriadkoch a ich ekvivalentom. Postupne definujem pojmy ako zviera, živočích, zver, voľne žijúci živočích, zvlášť chránený živočích, určený živočích a podobne, podľa toho, aký pojem ktorý zákonodarca využíva. Prvá časť tak predstavuje teoretický základ pre nasledujúce časti práce. Druhá a tretia časť sú z veľkej časti podobné, keďže systém ich spracovania som držal čo najpodobnejší. Druhá časť obsahuje podrobnú analýzu zákona o poskytování náhrad škod a zákona o myslivosti (v rozsahu úpravy náhrady škody spôsobenej zverou). V tejto časti sa venujem analýze právnej úpravy týchto inštitútov, ale aj rozhodovacej praxi súdov pri...
|
|
|
Právní režim volně žijících živočichů v péči člověka
Šolcová, Žofie ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právní režimy volně žijících živočichů v péči člověka Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou volně žijících živočichů v lidské péči. Vymezuje související terminologii, právní východiska a jednotlivé právní předpisy, které s tématem práce souvisí. Dále vymezuje jednotlivé způsoby nakládání s volně žijícími živočichy, možnosti jejich nabytí do lidské péče a odchovu. Dopodrobna se věnuje vybraným subjektům, které volně žijící živočichy chovají - záchranným stanicím a jejich péči o handicapované živočichy, zoologickým zahradám, cirkusům a drezúře zvířat a subjektům zabývajících se pokusům na zvířatech. U jednotlivých subjektů se zabývá především jejich povinnostmi, které jim ukládají právní předpisy ohledně chovu volně žijících živočichů. V poslední části se poté zabývá problematikou odpovědnosti související s volně žijícími živočichy. V rámci občanskoprávní odpovědnosti je to škoda způsobená jak zvířetem, tak škoda způsobená na něm. V deliktní odpovědnosti se zabývá správními delikty dle zákona na ochranu zvířat proti týrání a zákona na ochranu přírody a krajiny a tresty, které jim je možné dle těchto právních předpisů uložit. V rámci trestního práva pak vymezuje jednotlivé související trestné činy. Klíčová slova: volně žijící živočich, lidská péče, ochrana volně žijících živočichů
|
|
|
Jakostní znaky masa faremně chované a volně žijící zvěře
LABUDOVÁ, Kateřina
Zvěřina je v současnosti považována za moderní potravinu, jednak z důvodu své nutriční hodnoty, ale také z důvodu ekologického způsobu získávání. V moderní historii zvěřinu z velké části nahradilo maso hospodářských zvířat. Tento trend se promítl i do pokusů o chov volně žijící zvěře na farmách. Farmový chov se těší z velkých úspěchů také v České republice. Chovaná nedomestikovaná zvěř na farmách je považována za hospodářská zvířata a jejich maso je označováno jako maso farmové zvěře - jelení, dančí, mufloní atd. Faremně chovaná zvěř tak představuje možnost celoroční produkce tohoto masa oproti zvěřině, která se produkuje (loví) po omezenou dobu roku. Cílem práce bylo stanovit rozdíly v senzorických vlastnostech a chemickém složení mezi masem (musculus longissimus dorsi) samců pocházející z farmového chovu daňků (Dama dama), jelenů (Cervus elaphus) a muflonů (Ovis musimon) poražených odstřelem na farmě a masem jedinců stejných druhů pocházející z volnosti České republiky. K průzkumu bylo využito maso od jedinců stejného věku a kondice s přibližně stejnou dobou porážky na přelomu roku 2022/2023. Maso bylo testováno hodnotiteli metodou senzorického profilu. Bylo zjištěno, že dančí maso pocházející z volnosti vykazovalo významně vyšší (p < 0,05) intenzitu barvy a intenzitu zvěřinové chuti oproti dančímu masu z farmy, zatímco jelení maso z farmového chovu se vyznačovalo významně vyšší (p < 0,05) příjemností a intenzitou barvy, vyšší intenzitou zvěřinové chuti a také vyšší šťavnatostí narozdíl od jeleního masa z volnosti. U mufloního masa z farmy byla zjištěna významně vyšší (p < 0,05) intenzita barvy oproti muflonímu masu z volnosti. Vyšší chutnost masa byla zaznamenána u jeleního a dančího masa z farmy, zatímco nepatrně lépe bylo hodnoceno mufloní maso pocházející z volnosti. Zjištěny byly také rozdíly v chemickém složení masa zvířat z odlišných produkčních systémů. Dančí maso pocházející z volnosti obsahovalo významně více (p < 0,05) celkové bílkoviny, zatímco vyšší obsah intramuskulárního tuku byl zjištěn u dančího masa z farmy. Jelení maso z farmy obsahovalo významně vyšší (p < 0,05) obsah intramuskulárního tuku a bílkovin, zatímco v jelení zvěřině byl zjištěn význam-ně vyšší (p < 0,05) obsah vody. V mufloním mase pocházející z volnosti byl zaznamenán významně vyšší (p < 0,05) obsah celkové bílkoviny a kolagenních bílkovin.
|
|
|
Schwarzenberské lesní hospodářství v letech 1650-1750
KYRYANOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zabývá lesním hospodářstvím na schwarzenberských panstvích Třeboň a Hluboká nad Vltavou mezi lety 1650-1750. Autorka se v práci zaměřuje na lesní personál, jeho skladbu a pracovní náplň. Dále zkoumá vnímání lesa, péči o lesní porost, pěstování stromů a jejich následnou těžbu, voroplavbu a krádeže spojené s lesním hospodařením. Stranou pozornosti nezůstává ani schwarzenberská fauna. U té je zkoumána skladba škodné a užitkové zvěře a její chov v oborách a bažantnicích. Autorka se zaměří také na lov a jeho praktické zajištění. Diplomová práce zahrnuje rovněž prodej a dovoz zvěřiny schwarzenberským knížatům.
|
|
|
Lov zvěře v raném středověku
Vaníčková Žemličková, Andrea ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
(česky) Práce se věnuje lovu zvěře v raném středověku na území České republiky. Shrnuje poznatky písemných i ikonografických pramenů a porovnává je s výsledky archeozoologických souborů z lokalit datovaných do tohoto období. Práce se zabývá loveckým právem na našem území, revíry i organizací lovu. Převážná část práce je věnována samotné zvěři, druhům, které se lovily a jejímu využití. Protože lov nebyl v tomto období dostupný všem vrstvám obyvatel stejnou měrou, je sledován také podíl lovené zvěře na hradištích a sídlištích.
|
|
|
Právní úprava chovu volně žijících zvířat v zajetí
Tatíčková, Alena ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Právní úprava chovu volně žijících zvířat v zajetí Abstrakt Cílem této diplomové práce je shrnout a analyzovat roztříštěnou právní úpravu týkající se chovu volně žijících zvířat v zajetí, a to z hlediska vnitrostátní i unijní úpravy. Unijní úprava však vzhledem k limitující délce práce není vyložena zevrubně, ale nastiňuje nejdůležitější prameny týkající se volně žijících zvířat a jejich promítnutí do práva vnitrostátního. Úvodní část obsahuje výklad základních pojmů, bez které by se práce neobešla, včetně seznámení s klíčovými zákony a vymezení týrání a usmrcování zvířat ve světle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Druhá kapitola se věnuje volně žijícím zvířatům z hlediska odlišnosti právní úpravy ve vztahu k ostatním druhům zvířat, zejména rozšířeným zákazům odchytu a usmrcování a regulací některých činností s nimi. Obsahuje rovněž podkapitolu věnující druhové ochraně volně žijících živočichů, a to jak obecné, tak zvláštní, včetně druhové ochrany ptáků, záchranným programům a živočichům odchovaným v lidské péči. Následující kapitola je věnovány péči o handicapované živočichy spolu s vymezením institutu záchranných stanic. Čtvrtá kapitola shrnuje chov zvířat vyžadujících zvláštní péči, včetně výkladu některých ustanovení připravované novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. Následující kapitola...
|
|
|
Schwarzenberkové a les ve druhé polovině 17. století a na počátku 18. století
KYRYANOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vnímáním lesa a lesního hospodaření na schwarzenberských panstvích Třeboň a Hluboká nad Vltavou ve druhé polovině 17. století a na počátku 18. století. Zaměřuje se především na profesní skladbu osob, které se o les staraly, a na péči o lesní porost a zvěř. Bakalářská práce se věnuje struktuře zvěře, která se vyskytovala v lesích na příslušných panstvích. Autorka se rovněž zabývá lovem škodné a užitkové zvěře. Stranou zájmu nezůstává ani těžba a následný prodej dřeva. Zkoumán je také vztah prvních knížat ze Schwarzenberku, Jana Adolfa, Ferdinanda Viléma a Adama Františka ze Schwarzenberku, k lesu a lovu zvěře.
|
|
|
Lov zvěře v raném středověku
Vaníčková Žemličková, Andrea ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
(česky) Práce se věnuje lovu zvěře v raném středověku na území České republiky. Shrnuje poznatky písemných i ikonografických pramenů a porovnává je s výsledky archeozoologických souborů z lokalit datovaných do tohoto období. Práce se zabývá loveckým právem na našem území, revíry i organizací lovu. Převážná část práce je věnována samotné zvěři, druhům, které se lovily a jejímu využití. Protože lov nebyl v tomto období dostupný všem vrstvám obyvatel stejnou měrou, je sledován také podíl lovené zvěře na hradištích a sídlištích.
|
host ::
RSS.